Klinovaté
Z kempu v Račkovej vyrážíme po zelené značce poměrně časně. Stoupáme lesem a plašíme medvědy cinkotem karabin na Bohoušově báglu. Zvonečky proti chlupáčům jsme bohužel nechali doma. Kleč postupně mizí, počasí nevypadá špatně a objevují se první výhledy na rozervaný hřeben Otrhanců. Po roce jsme opět v Tatrách.
Cesta na Klinovaté v Západních Tatrách
Mládky
První postupný cíl je na dohled a chlapcům to šlape. Vpředu Chvátal, uprostřed Rejpal a v závěsu Jásal. Loudal fotí.
Přechod přes Mládky na Malý Baranec v Západních Tatrách
Malý Baranec
V údolí se vaří hustá kaše. Až se zvedne, slunce už moc neuvidíme. Vítr se do hřebene silně opírá, tak nasazujeme kapuce a stoupáme na Malý Baranec (2044 m).
Vrcholek Malého Barance v Západních Tatrách
Baranec
Kaše v Jamnickej dolině je hotová. Přetéká přes okraj hrnce, kolem kterého procházíme. Před námi je travnatý vrchol Barance (2184 m) s dobře známým betonovým sloupem. Chvátal získává náskok, Loudal nestíhá fotit.
Výstup na Baranec v Západních Tatrách
Jsme v podstatě na vrcholu. Ještě se obracíme a koukáme zpět do Jamnickej doliny. Výhled nám kryjí mraky, které svůj závod se sluncem vyhrávají.
Pod vrcholem Barance v Západních Tatrách
Pod Smrekom
Na vrcholku Barance do sebe natlačíme nějakou tyčinku a taky něco na zahřátí jako na každém vrcholu. Z Barance musíme trochu sestoupat. Hlavní cíl, Ostrý Roháč (2088 m) s typickým rozeklaným vrcholem nás zdraví na obzoru. Těsně před námi je Smrek (2072 m) a za ním osvětlené Plačlivé (2125 m) oddělené Žiarskym sedlem.
Výhled na Smrek v Západních Tatrách
Smrek
Jsme na vrcholku Smreku. Nad hřebenem leží deka, kterou občas propíchne paprsek světla. Kluci už čekají v Žiarském sedle pod Plačlivém. Mraky nad hraničním hřebenem se pomalu sunou nad Ostrý Roháč (2088 m). Tak poslední kochačka, schovat zrcadlo a hurá za nimi.
Na vrcholu Smreku v Západních Tatrách
Tatranské sandálky
Při sestupu z Ostrého Roháče narazíme na čtyřiačtyřicítky, pohodlné značkové sandály. Bob má paty samý flastr, sandály míjí bez většího zájmu a dál si ničí nohy v nových pohorkách. Po návratu do Račkovej, můžeme konstatovat, že úspěšně.
Tatranské dřevěné sandály nalezené pod vrcholem Ostrého Roháče
Zelený potok
Opouštíme Račkovou a z Roháčů míříme do Vysokých Tater. Čekají nás dvě noci na Chatě pri Zelenom plese. Auto necháváme v Novém Smokovci a jen s nejnutnější výbavou šlapeme podél Zeleného potoka.
Zelený potok ve Vysokých Tatrách
Chata pri Zelenom plese
Obloha bez mráčku výjimečně neskrývá panorama nad chatou. Čierny štít (2429 m) uprostřed odděluje dvě Zmrzlé doliny. Vlevo nad Velkou Zmrzlou dolinou prosvítá nízké Baranie sedlo a vpravo od něj vybíhají Baranie rohy (2526 m) s rozeklaným vrcholkem. Nad Malou Zmrzlou dolinou sledujeme ostrou špičku Kolového štítu (2418 m). Stáša už čeká s pivem a s polívkou. Jdeme se ubytovat a hlavně najíst.
Chata pri Zelenom plese ve Vysokých Tatrách
Dolina Zeleného plesa
Na snídani chata praská ve švech. Platíme daň za slibnou předpověď počasí. Naštěstí se babylon Slováků, Čechů, Poláků, Britů, Holanďanů a Izraelců postupně rozpouští směrem ke Svišťovce a Skalnatému plesu. Nás dnes čeká Jahňací štít (2230 m) na opačné straně. Po prvním strmém stoupání se ohlížíme. Je to dobrý, za námi téměř pusto!
Dolina Zeleného plesa ve Vysokých Tatrách
Červené pleso
Přehoupneme se přes práh stoupání a objevíme Červené pleso. Jeho zdánlivě načervenalé zabarvení způsobuje barva kamenů na dně jezera a odraz světla. Stáša s Bohoušem jsou opět na čele. Já a Leoš nikam nespěcháme, dnes bude spousta času.
Červené pleso ve Vysokých Tatrách
Červená dolina
Za Červeným plesem vstupujeme do Červené doliny. Úzká kamenitá stezka se vine nad výše položeným Belasým plesem a odděluje protilehlé skalní svahy ponořené do stínu. Prosvětlený výstup do sedla Svišťovky připomíná kresbu zmije.
Červená dolina ve Vysokých Tatrách
Belianske Tatry
Vylezeme krátké řetězy a stezka pokračuje na druhé straně skalnatého hřebene. Před námi se otevře výhled na západní část Belianskych Tater s vrcholy Muráň (1890 m), Nový vrch (1999 m), Havran (2152 m) a Ždiarska vidla (2142 m).
Pohled na Belianske Tatry při výstupu na Jahňací štít
Vysoké Tatry
Na Jahňacím štítu (2230 m) konečně doháníme Stášu s Bohoušem. Shazujeme batohy a přejíždíme očima hřebeny Vysokých Tater. V dálce zleva rozdvojená Vysoká (2560 m), špička Ťažkého štítu (2500 m) a sedlo Váha (2337 m) vybíhající na vrcholky Rysů (2503 m). Na obzoru uprostřed poznáváme Západní Tatry s nejvyšší Bystrou (2248 m). Před nimi vpravo si připomeneme hřeben nezapomenutelné Orlí stezky, Kozi Wierch (2291 m) a Swinici (2301 m).
Pohled na Vysoké Tatry z Jahňacího štítu
Široké a Kopské sedlo
Snažíme se najít pohodlné místo k sezení, kde bychom mohli jíst a kochat se zároveň. Usedáme s výhledem na Široké a Kopské sedlo. Chleba a klobásky pomalu mizí.
Široké a Kopské sedlo z Jahňacího štítu
Velká Svišťovka
Na jihovýchodě si znovu prohlížíme Dolinu Zeleného plesa a zmiji stoupání pod Velkou Svišťovkou (2037 m). Před lety jsme na něm za silného deště utopili pohorky.
Velká Svišťovka z Jahňacího štítu ve Vysokých Tatrách
Jahňací štít
Chybí ještě zvednout kluky a cvaknout klasickou vrcholovku. Bez mraků je světlo hodně ostrý, snad aspoň jedna vyjde.
Vrchol Jahňacího štítu
Dolů se nám nechce. Nahoře je krásně, počasí na změnu nevypadá a kochačka nebere konce. Jsme tu několik hodin a pořád si to ještě užíváme. Jeden z nejhezčích výstupů.
Před sestupem z Jahňacího štítu ve Vysokých Tatrách
Javorová dolina
Balíme batohy a zvedáme kotvy. Stáša je už na cestě, blíží se třetí odpoledne, nejvyšší čas vyrazit. Klesáme dolů s výhledem na ústí Javorovej doliny, tvořící rozhraní dvou odlišných světů, Belianských a Vysokých Tater.
Pohled do Javorové doliny při sestupu z Jahňacího štítu
Nad Zeleným plesem
Panorama chaty se koupe v zlatavém ranním slunci a bohatá snídaně zapaluje naše vnitřní motory. Do sedla Svišťovky stoupáme po řetězech skalním žlabem, který se naštěstí mění v pohodlné serpentiny.
Pohled nad Chatu pri Zelenom plese při výstupu do sedla Velké Svišťovky
Belianské Tatry
Před lety si pamatujeme jen proudy vody a šňůry deště. Letos je vidět východní část Belianských Tater v plné kráse. Přímo ve středu je Kopské sedlo (1750 m) s připojeným žebrem Belianské kopy (1833 m). Na sedlem vlevo je vykousnutý hrot Ždiarskej vidle (2146 m) a vpravo zahalený Hlúpy (2061 m). Od něj se hřeben zhoupne přes sedlo na Zadné Jatky (2020 m).
Pohled na Kopské sedlo, Beliansku kopu,  Ždiarsku vidlu, Hlúpy, Zadné Jatky Belianskych Tater
Velká Svišťovka
Na vrcholu Svišťovky selhává navigace. Stáša svolal poradu nad mapou. Jen nevím, jestli vytyčuje směr nebo zkouší sílu větru. A to má za zády orientační body jako hrom, Huncovský štít (2352 m) a v mracích schoulený Malý Kežmarský štít (2514 m). Chlapcům se ty směry taky trochu pletou.
Na vrcholu Velké Svišťovky
Při pohledu ze Svišťovky vypadají prosvětlená mračna jako by se plazila po skleněné tabuli. Jejich zástupy pomalu houstnou a postupně zakrývají výhled na barevnou mozaiku v údolí.
Mračna pod Velkou Svišťovkou ve Vysokých Tatrách
Bujačí vrch
Počasí se začíná měnit. Od Skalnatého plesa proudí davy lidí, které v pravidelných intervalech plive lanová dráha. Slovensko slaví svátek Panny Marie Sedmibolestné, je volný den a všichni se vydali do hor. Balíme batohy a zvedáme se, divadlo skončilo. Posledním aktérem na jevišti je Bujačí vrch (1947 m).
Mraky nad Bujačím vrchem v Belianskych Tatrách
Lomnický štít
Na Skalnatém plese se obloha v posledních záškubech protrhne a zdejší vládce Lomnický štít (2632 m) se nám ukáže i s meteorologickou stanicí. Opona nízkých, ocelově šedých mraků se zatahuje.
Na Skalnatém plese pod vrcholem Lomnického štítu

Další

Back to Top