První den vyrážíme ze Skalnatého plesa (1751 m) přes sedlo Velké Svišťovky na letošní základnu, Chatu pri Zelenom plese.
Červená značka Tatranské magistrály nabízí výhledy do širokého okolí.
Dorazíme do sedla, ale ani vrchol Velké Svišťovky (2037 m) si nemůžeme nechat ujít.
Nad Chatou pri Zelenom plese si prohlížíme panorama Černého, Kolového a Jahňacího štítu.
To hlavní přijde druhý den. Cílem je Baranie sedlo (2393 m), nejvyšší sedlo v Tatrách. Vyrážíme časně a od Dlhého a Meděného vodopádu sledujeme Zelené pleso v paprscích ranního slunce.
Překročíme Meděný vodopád a po řetězech i kosodřevinou šplháme do ústí Velké Zmrzlé doliny.
Stezka není značená, tak jsme vděční i řídce rozmístěným kamenným mužíkům, kteří nám ukazují směr do sedla.
Velká Zmrzlá dolina se postupně mění v suťovisko, sedlo je vidět, ale cesta k němu se nehledá snadno.
Počasí nám zatím přeje, usedáme na kameny a tankujeme nezbytné palivo.
V závěru Velké Zmrzlé doliny se ohlížíme zpět k Zelenému plesu a k hřebenu Belianských Tater.
Konečně jsme v Baraniem sedle (2393 m), které nabídne i druhou stranu, Kotlinu piatich Spiškých plies a stezku k Téryho chatě.
Pohled ze sedla do hlubiny k Zelenému plesu nám ukáže, jak vypadá 850 metrů čerstvě zdolaného převýšení.
Ze sedla klesáme nepříjemnou zvětralou skálou ke Spišským plesům.
V místě, kde je už znatelný chodník, na chvíli zastavujeme.
U Spišských ples se počasí začíná kazit, ochladí se a přichází mrholení a občas i mírný déšť.
Na Téryho chatě dáme rychle aspoň kofolu a spěcháme Malou Studenou dolinou přes Zámkovského chatu, Skalnaté pleso a Velkou Svišťovku zpět na základnu. Do cíle zbývá 5 hodin cesty, dorážíme za tmy a s čelovkami.
Třetí den odpočíváme na chatě, prší nebo mrholí, tak aspoň s foťákem obejdeme Zelené pleso.
Chata i jezero má jedinečnou atmosféru za každého počasí.
Čtvrtý den ráno je zataženo, dost fouká, ale to nám nebrání vyrazit na Jahňací štít. Kosodřevinou postupně vystoupáme k Červenému plesu (1811 m).
Od Červeného plesa vede stezka Červenou dolinou, přes hřebínek s řetězy, až na Jahňací štít (2229 m).
Jahňací štít nabídne výhled do Javorové doliny ke Kolovému plesu.
A také na hřeben vápencových Belianských Tater.
Cestou dolů potkáváme pasoucí se stádo Kamzíků, kterému jsme zcela lhostejní.
V ústí Červené doliny se znovu objeví kosodřevina, která rámuje panorama Doliny Zeleného plesa.
Posledním pohledem na hřeben Belianských Tater se loučíme s chatou i Zeleným plesem. Bylo nám tu dobře.